Dělám to správně?

Prv­ní tré­nink aiki­da je pro začá­teč­ní­ka jako vstup do nezná­mé kra­ji­ny.

Všech­no je podiv­né − pozdrav úklo­nou, občas­ná japon­ská slo­víč­ka, nezná­mé kro­ky, pohyb s part­ne­rem, ukáz­ky tech­nik, ryt­mus vyu­čo­vá­ní…
Při­chá­zí­te na prv­ní tré­nink zjis­tit, co to vlast­ně aiki­do je, a po hodi­ně cvi­če­ní máte víc otá­zek než před ní. Co to všich­ni říka­jí na pozdrav? Proč dělá­me ten­to krok? Mám sil­ně držet, nebo pus­tit? Kdy mám vlast­ně spad­nout? Jaký je smy­sl toho decho­vé­ho cvi­če­ní? Dělám to správ­ně?

Samo­zřej­mě, že to dělá­te správ­ně! Dělá­te to nej­lé­pe, jak na prv­ní pokus dove­de­te. A kaž­dým dal­ším poku­sem, kaž­dým dal­ším tré­nin­kem to bude­te dělat lépe a cvi­če­ní vám bude při­ná­šet vět­ší radost. Máte všech­no, co potře­bu­je­te, abys­te moh­li cvi­čit aiki­do. Chy­bí vám pou­ze kon­text, do kte­ré­ho bys­te moh­li zasa­dit prá­vě nau­če­né věci, posou­dit svo­je pokro­ky a těšit se z nich.

Jak bude­te kra­ji­nu aiki­da postup­ně pro­zkou­má­vat a zís­ká­te více zku­še­nos­tí, začne vám to všech­no dávat smy­sl. Aiki­do totiž má logi­ku, cvi­če­ní má struk­tu­ru, tech­ni­ky mají smy­sl. Jen­že je toho pří­liš mno­ho na to, abys­te všech­no odha­li­li a pocho­pi­li během jed­no­ho tré­nin­ku.

Avšak už na prv­ních cvi­če­ních může­te hloub­ku a krá­su aiki­da tušit. Pokud vás aiki­do intu­i­tiv­ně oslo­vu­je, pokud pro­bou­zí vaši zvě­da­vost, pokud vám tré­nink dělá radost… důvě­řuj­te sami sobě a pokra­čuj­te ve cvi­če­ní. Čas při­ne­se odpo­vě­di na všech­ny vaše otáz­ky.