Příručka pro začátečníky

Základ­ní japon­ská slo­víč­ka, kte­rá pou­ží­vá­me v aiki­dě. Nemu­sí­te je hned znát všech­ny, sta­čí když bude­te vědět, že je tady najdete:

ai − Soulad.
bok­ken − Dře­vě­ný meč, cvič­ná náhra­da za kata­nu − dlou­hý japon­ský meč.
budó − Doslov­ně „ces­ta bojov­ní­ka“. Tak­to se ozna­ču­jí všech­ny nověj­ší bojo­vá umě­ní, kte­rá mají za cíl vycho­vá­vat. Napří­klad aiki­dó, džúdó, ken­dó, iai­dó a dal­ší (tato zdo­mác­ně­lá slo­va v češ­ti­ně obvykle píše­me bez dlou­hých samohlásek).
čúdan − Část těla od pasu po krk.
dan − Mis­trov­ský tech­nic­ký stu­peň, ozna­čo­va­ný čer­ným pásem.
dó − Cesta.
dódžó − Doslov­ně „mís­to ces­ty“, tedy pro­stor, kde cvi­čí­me aikidó.
dómo ari­ga­tó gozaimaš(i)ta − Zdvo­ři­lé poděkování.
dózo − Pro­sím (nabíd­ka).
džó − Dře­ve­ná tyč. Jed­na ze zbra­ní pou­ží­va­ných v aiki­dó, je dlou­há 128 cm.
džó­do­ri − Obra­na pro­ti džó, doslo­va „bra­ní džó“.
džó­dan − Část těla od krku výš.
gedan − Část těla od pasu dolů.
haka­ma − Tra­dič­ní širo­ké noha­vi­ce, kte­ré kdy­si nosi­li samu­ra­jo­vé. Vět­ši­nou mají čer­nou barvu.
ham­mi − Postoj s jed­nou polo­vi­nou těla vepředu.
ham­mi han­ta­či waza − Cvič­ní, u kte­ré­ho tori kle­čí a uke stojí.
hida­ri − Vlevo.
iri­mi − Vstoupení.
jame − Doslov­ně „zasta­vit“. Pří­kaz k pře­ru­še­ní cvičení.
kai­ten − Oto­če­ní, rotace.
kamae − Postoj, střeh.
kei­ko­gi − Cvi­čeb­ní úbor, sklá­dá se z bílých noha­vic, kabát­ku a opasku. Čas­to se (nespráv­ně) nazý­vá „kimo­no“.
ki − Ener­gie, duch, záměr.
kjú − Žákov­ský tech­nic­ký stu­peň, ozna­čo­va­ný bílým pásem.
kokjú − Dech.
mae − Dopředu.
migi − Vpravo.
nage − Házení.
obi − Opa­sek na keikogi.
omo­te − Zjev­né, vep­ře­du, před něčím.
onegaišimas(u) − Pro­sím (žádost).
osae − Znehybnění.
rei − Úklon.
sei­za − For­mál­ní seze­ní na kole­nou, doslov­ně „správ­né sezení“.
soto − Vnějšek.
suwa­ri waza − Cvi­če­ní na kolenou.
suwat­te − Sed­ně­te si.
šik­kó − Chůze na kolenou.
šin­den − Mís­to v dódžó, kde visí obrá­zek zakla­da­te­le. Býva­jí tam obvykle kvě­ty a kali­gra­fie (japon­ské nápi­sy). Také tu mohou být ulo­že­né zbraně.
tači­do­ri − Obra­na pro­ti meči, doslo­va „bra­ní meče“.
tači waza − Cvi­če­ní v postoji.
tai­sa­ba­ki − Pře­sun těla.
tan­tó − Japon­ský nůž s jed­ním ostřím.
tan­tó­do­ri − Obra­na pro­ti noži, doslo­va „bra­ní nože“.
tata­mi − Žíněnka.
tat­te − Vstaňte.
ten­kan − Obrat, změna.
tori − Ten, kte­rý vyko­ná­vá techniku.
uči − Vnitřek.
uke − Doslov­ně „ten, kte­rý při­jí­má“. V aiki­dě úto­čí a pak padá.
uke­mi − Při­je­tí tech­ni­ky, pád.
ura − Skry­té, vza­du, za něčím.
uši­ro − Dozadu.
waza − Technika.

Samohlás­ky v závor­kách se nevyslovují.

Lidské tělo

Čás­ti lid­ské­ho těla v japon­šti­ně (PDF)

Japonské počítání

Do dese­ti:
iči (1), ni (2), san (3), ši (4), go (5), roku (6), šiči (7), hači (8), kjú (9), džú (10). Pro ryt­mus je mož­né krát­kou kon­co­vou samohlás­ku nevy­slo­vo­vat (ič, rok, šič, hač).

Nad deset sklá­dá­me slova:
iči-džú-iči (jed­na-deset-jed­na = 11)
iči-džú-ni (jed­na-deset-dva = 12)
…
ni-džú-iči (21), ni-džú-ni (22), ni-džú-san (23) …