5. dan Aikikai, trenér 1. třídy
Martin Švihla
Bojová umění jsem začal cvičit v roce 1988. Nejdříve to bylo karate a po šesti letech jsem objevil aikido a to mi přináší radost a inspiraci dodnes. Učit děti a dospělé jsem začal kolem roku 1997, krátce poté jsem dokončil trenérské studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě závěrečnou prací o výchově dětí pomocí aikido.
Na cvičení aikido mě přitahuje jeho neuvěřitelná hloubka, dynamika pohybu a intenzivní kontakt s jinými lidmi. Jinými slovy, aikido je pro mě studium konfliktu, kontaktu a komunikace.
Zkušenosti z bojových umění a také z japonské masáže shiatsu používám ve svém každodenním životě i ve svých projektech – viz. můj osobní web.
5. dan Aikikai, trenér 1. třídy
Martin Švihla
Bojová umění jsem začal cvičit v roce 1988. Nejdříve to bylo karate a po šesti letech jsem objevil aikido a to mi přináší radost a inspiraci dodnes. Učit děti a dospělé jsem začal kolem roku 1997, krátce poté jsem dokončil trenérské studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě závěrečnou prací o výchově dětí pomocí aikido.
Na cvičení aikido mě přitahuje jeho neuvěřitelná hloubka, dynamika pohybu a intenzivní kontakt s jinými lidmi. Jinými slovy, aikido je pro mě studium konfliktu, kontaktu a komunikace.
Zkušenosti z bojových umění a také z japonské masáže shiatsu používám ve svém každodenním životě i ve svých projektech – viz. můj osobní web.
4. dan Aikikai
Vanda Švihlová
Aikido cvičím, protože mě baví. Rozvíjí můj pohyb i mě samotnou. Učí mě střetávat se s lidmi, jednat s nimi, hledat řešení a navazovat kontakt. Z dalších prožitků mám ráda dobré jídlo, kvalitní víno a výlety do Francie. A kočky.
4. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Michal Roder
Aikido jsem začal cvičit v roce 1997. Baví mě na něm hledání efektivity pohybu, zkoumání nových situací a jejich řešení. Od roku 2011 vedu tréninky dospělých. Je to pro mě další příležitost lépe pochopit ostatní a vzájemně si pomáhat v rozvoji.
4. dan Aikikai
Vanda Švihlová
Aikido cvičím, protože mě baví. Rozvíjí můj pohyb i mě samotnou. Učí mě střetávat se s lidmi, jednat s nimi, hledat řešení a navazovat kontakt. Z dalších prožitků mám ráda dobré jídlo, kvalitní víno a výlety do Francie. A kočky.
4. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Michal Roder
Aikido jsem začal cvičit v roce 1997. Baví mě na něm hledání efektivity pohybu, zkoumání nových situací a jejich řešení. Od roku 2011 vedu tréninky dospělých. Je to pro mě další příležitost lépe pochopit ostatní a vzájemně si pomáhat v rozvoji.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Luboš Šebesta
S aikido jsem začal v roce 2007. Nejvíce mě na něm baví objevovat nové možnosti pohybu a přístupu k různým situacím. V současnosti vedu několik tréninků do měsíce a organizuji aktivity mimo cvičení.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Pavel Linhart
Aikido jsem začal cvičit v roce 2008. Na cvičení mě nejvíce baví neustálé objevování nových možností a směrů rozvoje. Vystudoval jsem optiku a nanostruktury na ČVUT v Praze a nadále se zajímám o přírodní vědy. Na vedení tréninků si mimo jiné velmi užívám inspiraci, přicházející od studentů.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Adam Nohejl
Aikido cvičím od roku 2008. Je to pro mě neustálé hledání svobody těla a mysli a také společné logiky pohybu dvou partnerů. Od roku 2013 také učím děti a mám radost, když se nám daří objevovat smysluplný pohyb společně. Také jsem rok studoval japonštinu a cvičil aikido v Japonsku.
1. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Milada Bouzidi
Aikido cvičím přibližně od roku 2003. Poznala jsem díky němu úžasné lidi z celého světa. Na aikidu se mi líbí, že v něm není žádná soutěživost a jde spíše o seberozvoj. Od konce roku 2018 učím aikido děti. Děti jsou bezprostřední, hravé, divoké – je to pro mě výzva učit je, ale moc si to užívám, protože mě to nutí vrátit se zpátky k základům.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Luboš Šebesta
S aikido jsem začal v roce 2007. Nejvíce mě na něm baví objevovat nové možnosti pohybu a přístupu k různým situacím. V současnosti vedu několik tréninků do měsíce a organizuji aktivity mimo cvičení.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Pavel Linhart
Aikido jsem začal cvičit v roce 2008. Na cvičení mě nejvíce baví neustálé objevování nových možností a směrů rozvoje. Vystudoval jsem optiku a nanostruktury na ČVUT v Praze a nadále se zajímám o přírodní vědy. Na vedení tréninků si mimo jiné velmi užívám inspiraci, přicházející od studentů.
2. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Adam Nohejl
Aikido cvičím od roku 2008. Je to pro mě neustálé hledání svobody těla a mysli a také společné logiky pohybu dvou partnerů. Od roku 2013 také učím děti a mám radost, když se nám daří objevovat smysluplný pohyb společně. Také jsem rok studoval japonštinu a cvičil aikido v Japonsku.
1. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Milada Bouzidi
Aikido cvičím přibližně od roku 2003. Poznala jsem díky němu úžasné lidi z celého světa. Na aikidu se mi líbí, že v něm není žádná soutěživost a jde spíše o seberozvoj. Od konce roku 2018 učím aikido děti. Děti jsou bezprostřední, hravé, divoké – je to pro mě výzva učit je, ale moc si to užívám, protože mě to nutí vrátit se zpátky k základům.
1. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Vít Slaninka
K Aikidu jsem se poprvé dostal v roce 2010, kdy jsem si ho nechtěně zapsal jako tělocvik na vysoké škole. I přes to, že jsem si do té doby myslel, že nejsem příliš pohybově nadaný a jiné sporty mě moc nebavili, jsem si Aikido oblíbil díky jednoduchosti pohybů.
Od té doby objevuji v pohybech malé i velké detaily a Aikido mě baví o to víc. Důležitá je pro mě také přátelská atmosféra, kterou se snažím zachovat i na svých trénincích.
1. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Jacques Joseph
S aikidem jsem začal v roce 2011 a cvičení pro mě představuje v první řadě radost. Radost z pohybu a z tělesného rozvoje, radost z kontaktu a sdílení s druhými, radost z bytí tady a teď i radost z harmonie se sebou samým i s vnějším světem, kterou ve mně cvičení vyvolává. Učit dospělé jsem začal v roce 2019 a umožňuje mi to objevovat nové horizonty.
1. dan Aikikai, trenér 3. třídy
Oldřich Antoš
Dříve jsem se věnoval thajskému a klasickému boxu. Aikido cvičím od roku 2014 a získalo si mě nesmírně širokou paletou tvůrčích, konstruktivních a hlavně nenásilných způsobů řešení konfliktních situací. Dojo je pro mě laboratoř, ve které mohu zkoumat a rozvíjet svůj pohyb.