Učitelé

Aiki­do cvi­čím, pro­to­že mě baví. Roz­ví­jí můj pohyb i mě samot­nou. Učí mě stře­tá­vat se s lid­mi, jed­nat s nimi, hle­dat řeše­ní a nava­zo­vat kon­takt. Z dal­ších pro­žit­ků mám ráda dob­ré jíd­lo, kva­lit­ní víno a výle­ty do Fran­cie. A kočky.

Aiki­do jsem začal cvi­čit v roce 1997. Baví mě na něm hle­dá­ní efek­ti­vi­ty pohy­bu, zkou­má­ní nových situ­a­cí a jejich řeše­ní. Od roku 2011 vedu tré­nin­ky dospě­lých. Je to pro mě dal­ší pří­le­ži­tost lépe pocho­pit ostat­ní a vzá­jem­ně si pomá­hat v rozvoji.

S aiki­do jsem začal v roce 2007. Nej­ví­ce mě na něm baví obje­vo­vat nové mož­nos­ti pohy­bu a pří­stu­pu k růz­ným situ­a­cím. V sou­čas­nos­ti vedu něko­lik tré­nin­ků do měsí­ce a orga­ni­zu­ji akti­vi­ty mimo cvičení.

Aiki­do jsem začal cvi­čit v roce 2008. Na cvi­če­ní mě nej­ví­ce baví neu­stá­lé obje­vo­vá­ní nových mož­nos­tí a smě­rů roz­vo­je. Vystu­do­val jsem opti­ku a nano­struk­tu­ry na ČVUT v Pra­ze a nadá­le se zají­mám o pří­rod­ní vědy. Na vede­ní tré­nin­ků si mimo jiné vel­mi uží­vám inspi­ra­ci, při­chá­ze­jí­cí od studentů.

Aiki­do cvi­čím od roku 2008. Je to pro mě neu­stá­lé hle­dá­ní svo­bo­dy těla a mys­li a také spo­leč­né logi­ky pohy­bu dvou part­ne­rů. Od roku 2013 také učím děti a mám radost, když se nám daří obje­vo­vat smys­lu­pl­ný pohyb spo­leč­ně. Také jsem rok stu­do­val japon­šti­nu a cvi­čil aiki­do v Japonsku.

Aiki­do cvi­čím při­bliž­ně od roku 2003. Pozna­la jsem díky němu úžas­né lidi z celé­ho svě­ta. Na aiki­du se mi líbí, že v něm není žád­ná sou­tě­ži­vost a jde spí­še o sebe­roz­voj. Od kon­ce roku 2018 učím aiki­do děti. Děti jsou bez­pro­střed­ní, hra­vé, divo­ké – je to pro mě výzva učit je, ale moc si to uží­vám, pro­to­že mě to nutí vrá­tit se zpát­ky k základům.