Zelené kopce, studené potoky, úzké skalní průrvy a uprostřed toho všeho mladí lidé ze Slovenska, České republiky a Ukrajiny cvičí týden aikido.
Byly jsme opět ve Slovenském ráji a bylo to nádherné!

Zelené kopce, studené potoky, úzké skalní průrvy a uprostřed toho všeho mladí lidé ze Slovenska, České republiky a Ukrajiny cvičí týden aikido.
Byly jsme opět ve Slovenském ráji a bylo to nádherné!
Tohle byla naše 15-tá letní škola v Třešti pod vedením Martina Švihlu. 7 dní a 6 hodin cvičení denně. A k tomu spousta společného času u jídla, večerní rozhovory, koncert ambientní hudby, deskovky a… prostě týden s dobrými přáteli a aikidem.
Ostrov Oléron je pro mnoho lidí neznámou částí Francie – tedy dokud se nedoví, že sotva několik kilometrů od ostrova se nachází světově známá Pevnost Boyard. Pro nás má však Oléron jiný význam – už po několik desetiletí se zde koná letní škola Aikido.
Cvičí se 12 dní, 4 hodiny denně. Pod vedením učitele Gastona Nicholessi je to skvělá šance se něčemu novému přiučit. A taky získat vzpomínky na zbytek života.
Festival Sport pro dvojku každý rok pořádá Městská část Praha 2. Letos přišlo opravdu hodně zájemců o pohyb, takže přes naše aikidistické tatami prošlo na půl dne přes sto dětí, pro které jsme dělali krátké tréninky. Byl to fakt hukot!
Na jaře nás opět navštívil Gaston z Francie. Tři dny jsme s ním cvičilii volným, hravým a zároveň intenzivním cvičením – rozvíjeli jsme základní principy jako kontakt, vedení, uvolnění… a také jsme pracovali se zbraněmi. A zažili jsme ještě mnohem více.
Jeden květnový víkend vedl Martin dva semináře v Dojo De La Roserai ve francouzském Toulouse. V pátek a sobotu bylo cvičení pro dospělé, v neděli pro děti a učitele dětí. A celý týden předtím strávili s Vandou v Bordeaux… tak tady máte jeho zápisky z cesty:
Zkoušky jsou důležitým milníkem v životě aikidisty – a zkoušky na černé pásy o to více. Na letošním semináři s Franckem Noelem se na další stupeň dan posunulo sedm statečných z našeho klubu. V článku najdete jejich jména.
S přibývajícími lety náš šihan Franck Noel postupně zmenšuje počet svých seminářů po Evropě. A přece si letos našel čas na návštěvu Prahy.
Každý seminář s Janem je překvapení. Jan o svém vyučování mluví jako o “průzkumu” (exploration), a tak každý rok zkoumáme známé techniky z nových pohledů…
Na letošní zkoušky na stupně dan se u nás připravovalo téměř 10 lidí, takže přípravný seminář České federace aikido jsme na Vinohradech zorganizovali s velkým potěšením.
V Praze byla ještě krutá únorová zima, na letišti v Barceloně nás přivítalo slunce a vůně nedalekého moře. A tak jsme začali roztávat…
V sobotu ráno v Praze nastoupilo k prvnímu tréninku na velkém tatami kolem 100 dětí… a byla to řada z jedné strany haly až na druhou. Podívejte se na fotky! A to jsme ještě nebyli všichni, protože autobus s ukrajinskými dětmi se zdržel na hranicích a dorazil trochu později. Po společné rozcvičce jsme se rozdělili do věkových kategorií – malé děti, větší děti a mládež – a začali skutečné tréninky plné rozmanitého pohybu, her a hlavně aikida.
Prosincový seminář Zdenka Reguliho – kromě nás z Vinohrad si přišli zacvičit aikidisté z více než 10 dalších klubů (dokonce i ze zahraničí).
Seděli jsme po tréninku na žíněnkách, na tvářích odevzdané výrazy. Ticho přerušil myslím Honza: “Kdy bude další trénink? A kde?”
Ten listopadový čtvrtek ve Stockholmu padal první sníh. Začátek zimy. Spali jsme na tatami v Iyasaka Aikidoklubb (v noci tam běží šíleně hlučná vzduchotechnika) a ráno jsme vstali v šest. Hodinový trénink, rychlé převlečení a metrem do Vanadisu, kde byl v jiném klubu jiný ranní trénink. Pak jsme si dali snídaně v kavárně, do které chodila Astrid Lingren (Pipi dlouhou punčochu napsala v činžáku přes park) a už začínal polední trénink, na kterém jsme samozřejmě také cvičili. Tři tréninky za půl dne by nebylo až tak moc, avšak tempo 3–5 hodiny cvičení jsme ve Stockholmu udržovali už šestý den… a další tři intenzivní dny jsme měli ještě před sebou.
Chalupa pod lesem, tréninky na horské louce, společné vaření, výšlap na kopce na horizontu, ranní cvičení, večerní ohně i noční vycházky, koupání v lázeňském městečku, čtení komixů i koukání hororů… naše letošní soustředění v Jeseníkách bylo opravdu velmi pestré!