Seděli jsme po tréninku na žíněnkách, na tvářích odevzdané výrazy. Ticho přerušil myslím Honza: „Kdy bude další trénink? A kde?“
Ten listopadový čtvrtek ve Stockholmu padal první sníh. Začátek zimy. Spali jsme na tatami v Iyasaka Aikidoklubb (v noci tam běží šíleně hlučná vzduchotechnika) a ráno jsme vstali v šest. Hodinový trénink, rychlé převlečení a metrem do Vanadisu, kde byl v jiném klubu jiný ranní trénink. Pak jsme si dali snídaně v kavárně, do které chodila Astrid Lingren (Pipi dlouhou punčochu napsala v činžáku přes park) a už začínal polední trénink, na kterém jsme samozřejmě také cvičili. Tři tréninky za půl dne by nebylo až tak moc, avšak tempo 3-5 hodiny cvičení jsme ve Stockholmu udržovali už šestý den… a další tři intenzivní dny jsme měli ještě před sebou.
