Léto jsme v našem klubu odstartovali návštěvou přátel a kolegů z Berlína. Zúčastnili jsme se totiž semináře zaměřeného na vzdělávání učitelů dětí, který pořádá německý aikido klub Kikentai Berlin.

Léto jsme v našem klubu odstartovali návštěvou přátel a kolegů z Berlína. Zúčastnili jsme se totiž semináře zaměřeného na vzdělávání učitelů dětí, který pořádá německý aikido klub Kikentai Berlin.
Letošní soustředění mládeže výjimečně neprobíhalo ani ve Slovenském ráji ani v Jeseníkách, ale v námi oblíbené Třešti. Hlavní náplní celé akce byly dopolední tréninky na tatami a odpolední cvičení v přírodě s džo, na kterých jsme rozvíjeli především živost, aktivitu a pohyblivost…
Mladí aikidisti v přírodě
Jeden únorový pátek jsme nasedli na Flixbus a vyrazili do Berlína na seminář pro učitele dětí a mládeže, který pořádali naši přátelé z Kikentai Berlin.
Jeden z aktuálně nejzajímavějších a nejstarších učitelů v Aikikai Hombu Dódžó je Mijamoto sensei… a na jeho seminář jsme v listopadu vyrazili do Toulouse.
Dva týdny cvičení a dvakrát denně trénink, tak by se ve zkratce dala popsat cesta na francouzský ostrov Oleron.
Letošní soustředění mládeže výjimečně neprobíhalo ani ve Slovenském ráji ani v Jeseníkách, ale v námi oblíbené Třešti. Hlavní náplní celé akce byly dopolední tréninky na tatami a odpolední cvičení v přírodě s džo, na kterých jsme rozvíjeli především živost, aktivitu a pohyblivost…
Opět jsme na začátek léta připravili dva termíny příměstských aikido táborů pro děti ve věku 6 až 12 let. Oba běhy se vydařily a děti i učitelé si užili spousty legrace.
Jednu červnovou neděli jsme s byli trochu pracovat a trochu cvičit ve vinohradu u Bogdan Trojak v Žernosekách. Fakt jsme se celý den snažili a vypleli jsme necelé 4 řádky… z nekonečného počtu řádků.
Skvělé připomenutí toho, kolik lidské práce je za každým chutným soustem jídla a každým dobrým lokem vína.
Jedna z nejlepších věcí na aikidě je, že se můžete zastavit prakticky v jakémkoliv klubu na světě a jen tak si zacvičit s domácími. A také, že semináře aikida jsou otevřené události, na kterých se setkávají lidé z celého kontinentu. Takže poznávat nové lidi a místa skrz cvičení aikida je opravdu jednoduché. V tomto krátkém textu přibližujeme pár našich cest na jaře tohoto roku.
Tento večer byl nepředvídatelný, v karaoke baru byla většina z nás poprvé. Dorazí vůbec někdo? A kdo? Možná sestava se měnila celý pátek, lidé se přihlašovali a odhlašovali, jak se jim průběžně měnil program. Nakonec se nás sešlo osmnáct. První zpěvácké pokusy, první drinky, nejistotu postupně rozháněl smích. Naštěstí jsou mezi námi takoví, kteří umí zručně balancovat mezi trapností a vtipem a dokázali strhnout ostatní. To jsme však netušili, co nás čeká později…
Do Berlína jsme dorazili v pátek večer a první den jsme spali v Kranich-dojo. Martin a Vanda již cvičili v jiném dójo a před spaním jsme si všichni zašli do čínské restaurace na dobré knedlíčky (a náhodně si trochu procvičili čínštinu).
Těsně před spaním v dódžó jsme se pokusili kliknout na tlačítko s nápisem “Ó‑Sensei”. Po stisknutí se rozsvítila disco-světla a my jsme věděli, že nás brzy čeká nějaká zábava.
Článek o našich příměstských táborech, letních školách i soustředěních se objevil v časopisu Archa, který vydává Česká rada dětí a mládeže. Tady si ho můžete přečíst celý.
Tyhle fotky jsou spíše umění než dokument. Dívejte se dobře, můžou vám o aikidě hodně prozradit!
Aikido je i práce ve vinohradu, shodli jsme se s našimi mladými. Jednu říjnovou sobotu jsme si totiž užili na čerstvém vzduchu sbírání hroznů na kopci nad Žernoseky, kde má Bogdan Trojak vinici, na které občas pomáháme.
Vstávali jsme brzy ráno a na místo dorazili ještě za ranní mlhy. Neviděli jsme ani na pár metrů, téměř po hmatu jsme vybírali a stříhali střapce, prsty mokré od studené rosy…