Letní škola Třešť 2012

Let­ní ško­la Třešť 2012

Už je to podru­hé, co se mi dosta­lo té cti napsat o naší let­ní ško­le men­ší člá­ne­ček. Sou­čas­ně to byla i má dru­há let­ní ško­la s touhle ban­dou a musím říct, že jsem si to neu­ží­va­la o nic míň, než popr­vé. Ačko­li jsem si s sebou bra­la i uče­ní na nud­né chvil­ky, úspěš­ně zůsta­lo zaba­le­no. Postup­ně jsme pro­cvi­čo­va­li prv­ky, kte­ré by v sobě měla obsa­ho­vat kaž­dá tech­ni­ka – jas­né vyjá­d­ře­ní smě­ru, pohyb z cen­t­ra, rov­ný a pří­mý postoj, uvol­ně­ný pohyb, kon­takt s part­ne­rem a vní­má­ní part­ne­ro­va zámě­ru. Kaž­dý den jsme se při­tom zamě­ři­li na něco jiné­ho a přes­to neod­luč­ně spja­té­ho s tím pře­de­šlým s cílem pro­po­jit vše v jed­not­ný celek.
Je tře­ba zdů­raz­nit, že opro­ti loň­ské­mu roku, to neby­lo letos zas až tak fyzic­ky nároč­né, což bylo zapří­či­ně­no mimo jiné i absen­cí Anky a jejích pohy­bo­vých hodin a jejich nahra­ze­ním rela­xač­ním pro­ta­ho­vá­ním a masá­že­mi. Navíc Jar­da už si nemů­že stě­žo­vat na nedo­sta­tek masí­ru­jí­cích sle­čen, tak­že si to taky urči­tě užil :). Všich­ni jsme se rov­něž povin­ně dob­ro­vol­ně při­hlá­si­li na ran­ní čakro­vé dýchá­ní, brzy pře­jme­no­va­né na „Dob­ré ráno, Rama­dán. “ zkrá­ce­ně Rama­dán. Ne, že by neby­lo zají­ma­vé, ale brzká ran­ní hodi­na se sta­la nej­vět­ší pře­káž­kou našich dal­ších účas­tí nad rámec oněch prv­ních dvou povin­ně dob­ro­vol­ných.
Letos se opro­ti loň­ské­mu roku, kdy domi­no­va­ly kost­ky a štychy, kar­ban znač­ně roz­ší­řil o něko­lik dal­ších her jako karet­ní Mono­po­ly Deal a aiki­dem inspi­ro­va­né Yojim­bo. Nicmé­ně hlav­ní večer­ní zába­vou se sta­la postře­hov­ka zva­ná Jun­gle Spe­ed. Zlo­me­né neh­ty, poškrá­ba­né ruce, roz­dr­ce­né prs­ty i zápěs­tí – nic z toho nám neza­brá­ni­lo vrhat se plnou ver­vou po tote­mu sto­jí­cí­mu upro­střed sto­lu.
Ve stře­du dora­zi­la nová vár­ka čer­s­tvých sil a část z nich až ze zámo­ří. Původ­ně odpo­čin­ko­vý den tak byl pře­su­nut až na čtvr­tek, kdy jsme se spo­leč­ně vypra­vi­li do neda­le­ké­ho lomu po roce opět navští­vit naši „úpl­ně bez­peč­nou“ hou­pač­ko-ská­kač­ku. Pár odře­nin a spá­le­nin nás ale neza­bi­je! Námi vymyš­le­ná budou­cí olym­pij­ská dis­ci­plí­na „hod dítě­tem“ se urči­tě rych­le ujme, jeli­kož lze sou­tě­žit jak ve vodě, tak na sou­ši a dokon­ce lze vytvo­řit i kate­go­rie dle věku dítě­te, o čemž se pře­svěd­čil i Ond­ra. Pár z nás si pak našlo čas i na par­tii bow­lin­gu, ve kte­rém skon­čil vel­mis­tr Luboš se skó­re 91 posled­ní (Michal se totiž nepo­čí­tá, ten je stá­li­cí, a pro­to jej máme taky všich­ni rádi :)).
Málem bych zapo­mně­la zmí­nit se o dal­ším vel­mi důle­ži­tém prv­ku let­ní ško­ly a tím je kaž­do­roč­ně Svět, resp. skvě­lé jíd­lo, kte­ré nám tam při­pra­vu­jí. ZON­ka, obří por­ce za lido­vé ceny, boží pala­čin­ky, mix gril přes dva sto­ly ofi­ci­ál­ně pro 2 oso­by – to vše jsme zaži­li už loni, ale letos jsme si na sobo­tu necha­li při­pra­vit to nej­lep­ší, nej­chut­něj­ší, nej­lu­xus­něj­ší, nej­vět­ší a nej­božštěj­ší gri­lo­vá­ní sklá­da­jí­cí se ze 4 tun kan­čích klo­bás, hory kuře­cích a vep­řo­vých stea­ků, vago­nu zele­ni­ny a tat­rov­ky gri­lo­va­né­ho ana­na­su a hru­šek (tako­vé men­ší gri­lo­vá­ní pro 22 osob). A ačko­li se nikdo chle­ba, či jiných pří­loh, ani nedo­tkl, po čtvr­tém pří­dav­ku, kdy odpad­li už i ti nej­sil­něj­ší z nás, stá­le zůsta­lo tolik jíd­la, že jsme byli nuce­ni vzít si jej s sebou na sní­da­ni a oběd.
No a v nepo­sled­ní řadě pro­běh­ly i zkouš­ky, nebo jak to letos nazval Mar­tin: „zkouš­ko­vý fes­ti­val.“ Všich­ni účast­ní­ci se úspěš­ně pro­fes­ti­va­lo­va­li až do finá­le a obdr­že­li vyso­ké znám­ky za styl, kre­a­ti­vi­tu, nápa­di­tost a poba­ve­ní pub­li­ka. Gra­tu­la­ce všem! Nové haka­my však vinou zdr­že­ní objed­náv­ky nedo­ra­zi­ly, tak­že ofi­ci­ál­ní pře­vlé­ká­ní nepro­běh­lo. Nicmé­ně brzy pro­běh­ne a jsem si jis­tá, že zvlášť ti ško­do­li­bí si to řád­ně uži­jí. 🙂

(Text Lucie Arle­tho­vá, foti­li Michal Roder, Pavel Linhart, Mar­tin Švih­la a dal­ší)