Dva Martinovy semináře v Toulouse ve Francii

Jeden květ­no­vý víkend vedl Mar­tin dva semi­ná­ře v Dojo De La Rose­rai ve fran­couz­ském Tou­lou­se. V pátek a sobo­tu bylo cvi­če­ní pro dospě­lé, v nedě­li pro děti a uči­te­le dětí. A celý týden před­tím strá­vi­li s Van­dou v Bor­de­aux… tak tady máte jeho zápis­ky z cesty:

Sobo­ta 6.5.

Vůně moře na letiš­ti v Bor­de­aux, uby­to­vá­ní u Oli­vie­ra v poko­ji s tisí­cov­kou fran­couz­ských komi­xů, a pak návště­va Musée La Cité du Vin – inter­ak­tiv­ní expo­zi­ce o míst­ním víně pro všech­ny smys­ly. Z jed­no­ho dotaz­ní­ku vyply­nu­lo, že kdy­bych byl víno, tak bych byl alsas­ký Tra­mín čer­ve­ný. Za mě dobrý.

Nedě­le 7.5.

Spá­nek, hod­ně spán­ku. Pak cen­t­rum měs­ta, fan­tas­tic­ký 5ti cho­do­vý oběd na trž­ni­ci (pros­tě jsme naku­po­va­li růz­né street­fo­od, až jsme měli dost) dopl­ně­ný kvan­tem vína. A mul­ti­me­di­ál­ní výsta­va Dalí­ho a Gau­dí­ho v míst­ní ponor­ko­vé základ­ně, kte­rou zde posta­vi­li nacis­ti za dru­hé svě­to­vé vál­ky. Večer s fran­couz­ský­mi přá­te­li, spo­leč­nost nám děla­lo skvě­lé čer­ve­né Bor­de­aux a k tomu dvě láhve šampaňského.

Pon­dě­lí 8.5.

Celo­den­ní semi­nář s Franc­kem Noelem a dal­ší­mi přá­te­li. Franck dělal téměř to samé co před dvě­ma týd­ny v Pra­ze, avšak dával důraz na jiné detai­ly a prin­ci­py. Jako obvykle: aiki­dis­tic­ká i peda­go­gic­ká masterclass.

Úte­rý 9.5.

Saint-Émi­li­on: když prší, jsme scho­va­ní v míst­ních skle­pe­ních a kos­te­lech a degustu­je­me, když sví­tí slun­ce, cho­dí­me po měs­tě. Víno neu­vě­ři­tel­ně dob­ré – jas­né Bor­de­aux a záro­veň mno­hem jem­něj­ší než to z “levé­ho břehu”. 

Stře­da 10.5.

Dal­ší den pro kul­tu­ru. Nejdří­ve ospa­lé La Réo­le, a pak neu­vě­ři­tel­né Saint Macaire. Pros­tě stře­do­vě­ká archi­tek­tu­ra, kos­te­ly s původ­ní­mi román­ský­mi fres­ka­mi, kláš­te­ry pro­mě­ně­né na knihov­ny, obra­zy… a také setká­ní s lid­mi, roz­ho­vo­ry ve fran­couz­šti­ně, “autostop” se sta­rou dámou z gale­rie, pala­čin­ky, bage­ty a… opět víno.

Čtvr­tek 11.5.

Vlak do Tou­lou­se, zmrz­li­na, večer­ní tré­nink s Gas­to­nem v La Rose­raie. Doma ote­ví­rá­me k rodin­né veče­ři jed­nu láhev ze Saint-Émi­li­o­nu a oprav­du sto­jí za to. 

Pátek 12.5.

Van­da naku­pu­je ve měs­tě, já odpo­čí­vám, čtu si a při­pra­vu­ji se na semi­nář. Večer prv­ní tré­nink pro dospě­lé. Při­zná­vám, ješ­tě je pro mě tro­chu zvlášt­ní učit v dódžó, kte­ré 30 let vedl Franck Noel, avšak už si zvy­kám. Téma tré­nin­ku je “vní­má­ní vlast­ní­ho těla a pohy­bu”, po chví­li se všich­ni na tata­mi dob­ře baví.

Sobo­ta 13.5.

Celý den cvi­če­ní – ráno i večer tré­nin­ky pro dospě­lé. Dopo­led­ne na téma “kon­takt s part­ne­rem”, odpo­led­ne “vní­má­ní pro­sto­ru a prá­ce s víc útoč­ní­ky”. Učím jinak, než jsou na to míst­ní zvyklí a zdá se, že to fun­gu­je. Baví­me se o tom u obě­da i po semi­ná­ři, inspi­ra­ce proudí.

Nedě­le 14.5.

Dva tré­nin­ky pro děti ze tří růz­ných klu­bů a také pro jejich uči­te­le. Děti sa baví a dospě­lým mezi tré­nin­ka­mi poví­dám o tom, proč a jak učím aiki­do pro děti. Na závěr skvě­lé zpět­né vaz­by od všech. A leta­dlo domů. 

La vie est belle 

Už se těším na dal­ší rok.