Aikidó dódžó v Růžové zahradě - červen 2016

Náš francouzský učitel, šihan Franck Noel, vede v Toulouse klub s názvem La Roseraie – tedy v Růžová zahrada. Martin a Vanda Švihlovi (hlavní učitelé z Vinohrad) tam letos po delší době zaletěli na týdenní návštěvu. Níže je jejich deník – píše ho Martin a pod textem najdete i pár obrázků.

Do Toulouse jsme pravidelně jezdili jednou za rok na poslední týden sezóny. Tento poslední týden měl totiž hned několik výhod: na pravidelných hodinách se cvičili vždy nějaké speciality, v sobotu přes den byl Franckův seminář nabitý jeho staršími žáky z celé Francie a večer byla velká společná párty.
Pak se ale narodila naše dcera Barborka, spaní v dódžó přestalo pro nás fungovat a my za Franckem jezdili na semináře, kde bylo více pohodlí. Letos jsme se k naší jihofrancouzské tradici vrátili a stálo to za to – týdenní cvičení i speciální víkendový seminář.

Letěli jsme z Prahy přímou linkou na noc, a tak nás v Toulouse přivítali měsíc v úplňku a náš přítel a učitel aikida Gaston Niccolesi, který nás dovezl k sobě domů. Bylo pozdě, takže po přivítání jsme zvládli tak akorát usnout.

Naštěstí, ranní tréninky jsou v Toulouse až v poledne. Město je totiž na jihu Francie, kousek od Španělska. Takže tam v poledne všichni slaví siestu a pracující aikidisté si místo na oběd odbíhají na hodinku na tatami. V dódžó jsme kromě obvyklých domácích potkali přátele ze Španělska, Portugalska i Švédska. Na tatami bylo plno v poledne i večer – tedy jestli je 20 lidí na Franckův trénink “plno”. Průměrný technický stupeň na žíněnce je něco kolem 3 danu, takže se cvičí hezky v tempu.

Ve středu se v poledne trénink není, takže jsme strávili den na nedalekém koupališti. Večer byla hodina s džo, pak hodina beze zbraní a poté schůze u piva. Protože však probíhala hlavně ve francouzštině, byli jsme poměrně brzy doma.

Ve čtvrtek jsme po poledním tréninku jeli navštívit Sergeje, ruského umělce usazeného v Toulouse. Sergej již dlouhou dobu cvičí u Francka, avšak několik let žil i v Praze a občas učil zbraně v našem dódžó. Seděli jsme v nádherné vnitroblokové zahradě a Sergej nám servíroval cidre a přeslazenou citrónovou tartaletku, kterou právě vytáhl z trouby.

Odpoledne uplynulo jako voda a byl čas jet na večerní trénink – Vanda šla na Franckovu hodinu a já s Gastonem na trénink v jeho dódžó v nedalekém Cugnaux. Cvičili jsme tam s džo a mně se spojilo několik zajímavých detailů z Franckova přístupu ke zbraním. Po tréninku byly zkoušky na závěr roka (dokonce jsem dělal ukeho pro mladého a talentovaného kandidáta na 5. kjú), a pak opět posezení u vína.

V pátek bylo opět cvičení v poledne a večer. V poledne bylo plno a Franck opakoval a spojoval věci, které jsme probírali během týdne. Večerní trénink byl však výjimečný – Gaston ve svém domě zorganizoval malou oslavu, a tak na trénink do La Roseraie nikdo nepřišel. Tedy kromě mně a Sergeje, který občas v tomto čase supluje Francka. Takže jsme hodinu a čtvrt cvičili ve dvou a já se dověděl hromadu věcí o tom, jak Franck konstruuje vyučování i techniky. Sergej u něj totiž absolvoval několik seminářů pro učitele. Po tréninku jsem se vrátil ke Gastonovi na typicky francouzskou večeři a stihl několik diskuzí nejen o aikidě (a naštěstí nejen ve francouzštině a španělštině).

O víkendu byl v Toulouse neobvyklý seminář. Franck pozval dalších osm místních učitelů – pět pátých danů a tři čtvrté dany, kteří se podělili o 10 hodin víkendového cvičení. Vidět a zažít tolik přístupů k aikidu najednou byl velmi příjemný zážitek pro nás a také pro dalších přibližně 100 aikidistů ze sedmi okolních klubů. Záměrem semináře bylo totiž hlavně propojit lidi z regionu. Když Franck nevedl hodinu, cvičil jako všichni ostatní. Během dvou dnů poctivě padal a vstával přibližně 8 hodin – považuji to za hezkou inspiraci pro nás mladší učitele.

Zajímavostí také bylo, že výtěžek ze semináře a následné párty byl určen organizaci Médecins du Monde (Lékaři světa). Její zástupce dokonce na semináři přednášel o jejich činnosti. Bylo to velmi pěkně propojení principů aikida a humanitární činnosti – tímto způsobem se vybralo úctyhodných 4000 Euro.
Závěrečný večírek byl v krásných prostorech La Granerie http://www.la-grainerie.net/ – bývalého vojenského objektu, kde v současnosti sídlí nový cirkus. Živá jazzová kapela, hodně vína, společenského i aikidistického povídání, jídlo a tanec. Francouzsko se vším všudy!

Takže shrnutí závěrem – poslední týdny sezóny najdete v Dojo La Roserai v Toulouse vynikající cvičení i společnost. Pokud bydlíte v dódžó (tak jako Španělé a Švédové a před lety i my), jediným nákladem je letenka, jídlo ze supermarketu a symbolický poplatek za cvičení. Vřele to doporučuji obzvláště studentům, kteří v té době již mají po zkouškovém a nemusí si brát dovolenou z práce.

(PS: Fotky jsou z cestování a společenských akcí, na trénincích jsme nefotili ale cvičili.)

Zpět na seznam akcí

Motto

Mnoho lidí hledá způsob, jak stát
vzpřímeně a na vlastních nohách,
jak se svobodně pohybovat,
být vnitřně vyrovnaný a komunikovat
s ostatními otevřeně a bez strachu.
Jak být víc člověkem.

Je mnoho cest tímto směrem –
my vám nabízíme aikido.

Nábor

  • nábor probíhá celoročně
  • zvláštní hodiny pro začátečníky
  • aikido je vhodné pro muže i ženy
  • potřebujete pouze tepláky a triko
  • první hodina zdarma

Více o náboru / Rozvrh

Kde nás najdete

Facebook Aikido Praha Vinohrady Youtube Aikido Praha Vinohrady
  • Aikido Praha Vinohrady
  • Sokol Praha Královské Vinohrady
  • Polská 1a, 120 00 Praha 2
  • (Riegrovy sady)
  • +420 737 071 457

Mapa a dopravní informace