Letní škola Stefana Stenudda v Plzni, červenec 2011
Den první, pátek. Do plzeňského dojo ukrytého mezi tenisovými kurty v Borském parku jsme dorazili krátce po deváté hodině ráno, rychle jsme se pozdravili s ostatními, převlékli se do gi a o pár minut později začínal první trénink letní školy Stefana Stenudda. Na rozdíl od minulých ročníků se jednalo o trénink se zbraněmi, trénovali jsme správný postoj a vyjádření záměru. Po tréninku jsme zašli do tenisové restaurace na pizzu a až do odpoledního tréninku usilovně trávili. Po odpoledním tréninku opět pořádný nášup a pak hraní „štichů“ až do půl dvanácté, kdy jsme byli pod tlakem většiny nuceni zhasnout a jít spát.
V sobotu ráno se sešli zástupci našeho vinohradského dojo u nápojových automatů ke společné snídani. Venku bylo chladno a pršelo, náladu jsme si ale zkazit nenechali. Dopolední trénink byl tentokrát beze zbraní, oběd opět v tenisové restauraci a před odpoledním tréninkem probíhali zkoušky na kyu, na které jsme se všichni rádi podívali.Večer po tréninku jsme se pak vydali na průzkum Plzně, opět karty a do hajan.
V neděli ráno nás za okny přivítalo opět chladné počasí a déšť. Po předchozích dnech jsme už začínali být ze cvičení dost rozlámaní a tak jsme doufali, že nás pro dnešek bude Stefan trochu šetřit. Dopolední trénink vypadal nadějně – cvičilo se se zbraněmi. Na obědovou pauzu jsme šli tentokrát do restaurace u Švejka, kde jsme se potkali i se Stefanem a byli svědky jeho odbublinkovávání piva. Kdo nezažil, neuvěří. Někteří z nás si k obědu dali pečenou kachnu a kdovíproč tak inspirovali Stefana ke cvičení koshi nage na odpoledním tréninku. Po tréninku jsme všichni řádně potlučení a Stefan slibuje, že znovu budeme koshi nage cvičit nejdřív za pět let. Večer opět večeře v restauraci, hraní karet a spááánek.
Pondělí ráno. Počasí se začíná trochu umoudřovat a já odkládám jednu ze svých šesti vrstev oblečení. Společná snídaně u automatů, dopolední trénink beze zbraní, odpolední opět se zbraněmi. Útočíme na svého soupeře zákeřně zpoza rohu nebo se snažíme dostat z obklíčení celé skupinky útočníků. Je to něco trochu jiného, než na co jsme zvyklí, a všichni si trénink náramně užíváme. Odpoledne po tréninku vyráží naše skupinka na průzkum místní čokoládovny U Mlsného kocoura. Čokoládu dělají výbornou, pokud někdy budete mít cestu do Plzně, vřele ji doporučuji navštívit.
V úterý ráno se opět scházíme u automatů a společně snídáme. Čeká nás poslední den letní školy a ve vzduchu je to znát. Mezi tréninky se balíme a po posunutém odpoledním tréninku se skládáme do auta a vyrážíme směr Praha.
(Text Lucie Dvořáková. Fotky Petra Špirková, další najdete tady a tady.)
