Aikidistická voda – Otava 2017

O pro­dlou­že­ném víken­du 5.–8. květ­na jsme pod­nik­li zatím nej­ži­věj­ší, nej­za­jí­ma­věj­ší, neja­dre­na­li­no­věj­ší a nej­pa­měti­hod­něj­ší kano­is­tic­ký výlet, ten­to­krát na Ota­vu. Fot­ky jsou od Vlá­di, pro­to­že Kuba pod­le své­ho tra­dič­ní­ho zvy­ku uto­pil foťák.
Prv­ní kom­pli­ka­ce nasta­la už prv­ní­ho veče­ra, když Michal s Janou při­je­li auto­bu­sem do Suši­ce a zjis­ti­li, že se do lin­ko­vé­ho mini­bu­su za ostat­ní­mi neve­jdou. Naštěs­tí jel mini­bus dva­krát, tak­že se k nám asi hodi­ně (už za tmy) připojili.
Prv­ní úsek řeky byl 16 km peře­jí. Hned po 20 minu­tách se vykou­pa­li Jana, Michal a Vlá­ďa. Michal zůstal v Jani­ně péči a ostat­ní jeli dál, pro­to­že jsme ješ­tě muse­li vyzved­nout Sea­na. Kemp, kde byl, jsme sice minu­li, ale nako­nec jsme se našli, i když se Vlá­ďa vydal napřed a nako­nec jsme ho doho­ni­li až v kempu.
V pon­dě­lí ráno se od nás odpo­jil Sean a Kuba tak při­šel o motor. O pon­děl­ní zába­vu se posta­ral Kuba, když se roz­ho­dl sjet mír­ně roz­vod­ně­ný jez. Sjezd pře­žil a pak jsme strá­vi­li pří­jem­né dvě hodi­ny neú­spěš­nou sna­hou vytáh­nout z jezu barel, kte­rý tam nako­nec zůstal.

Koneč­né skó­re vykou­pá­ní (nako­nec se stej­ně kou­pa­li všich­ni, pro­to­že jsme si vzá­jem­ně pomá­ha­li z vody):
Michal, Jana, Kuba a Sean – 4x
Vlá­ďa – 2x
Vítek a Mila­da – 1x
Luboš – 0x

Uto­pe­né věci:
Nůž, sví­til­na, láhev medo­vi­ny, 1 bota, foťák, pád­lo a barel (obsa­hu­jí­cí stan, neo­pren, dvo­je boty a pár dal­ších maličkostí)

Cel­ko­vě to byla veli­ce poda­ře­ná akce a dal­ší budou samo­zřej­mě následovat 🙂